Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Psychiatr Nešpor: Nejlepší prevence před závislostí na sázení? Nehrát!

Karel Nešpor | foto: David Port, MF DNES

16 2009
Nehraj! To je podle primáře Psychiatrické léčebny Bohnice Karla Nešpora nejlepší rada, jak předejít závislosti na kurzovém sázení. "Není pravda, že by sázení na sport představovalo menší nebezpečí než třeba výherní automaty," tvrdí.
Doporučujeme Vstoupit do diskuse

Je kurzové sázení na sportovní zápasy vůbec hazard? Mnozí lidé tvrdí, že ne. Vždyť výsledek se dá ovlivnit vlastním úsudkem - narozdíl třeba od rulety, kde vylosované číslo neovlivníme.
Samozřejmě, že je to hazard. Hazard je vše, při čem si hráč kupuje možnost výhry. Navíc u lidí, kteří si vytvoří patologické hráčství, se oslabuje soudnost. U takového hráče jde pak veškerá logika stranou.

Je kurzové sázení míň nebezpečné než třeba ruleta nebo výherní automaty?
To je podobná otázka, jako kdybyste se odborníka na infekční nemoci zeptal, jestli je horší cholera, nebo úplavice. Kurzové sázení je v současnosti po hazardních automatech druhou nejčastější příčinou, proč nás lidé vyhledávají.

Karel Nešpor

* 1952

Zabývá se hlavně léčbou závislostí - ať už na alkoholu, nebo na sportovním sázení. Na tato témata vydal množství knih - třeba Už jsem prohrál dost.

Kromě toho studuje smích, o kterém napsal úspěšnou knihu Léčivá moc smíchu.

Varujete i sázkaře, kteří mají svá pravidla - třeba "prosázím tisíc korun měsíčně a víc ani korunu"? Svá pravidla plní a sázení nijak nezasahuje do jejich soukromého života.
Ano, varuji. Podobná pravidla si v minulosti dávala naprostá většina našich pacientů. Nejde jen o finanční ztráty. Ono i takové vysedávání u televizoru, sledování teletextu a spekulování o různých nesmyslech zabere čas a energii, které by člověk mohl věnovat třeba rodině nebo odpočinku. Hazard není odpočinkem, i když si to mnozí myslí. Hazard vyčerpává. I pro člověka , který není patologickým hráčem, je to zdroj stresu.

Na čem závisí, jestli se člověk patologickým hráčem stane, nebo ne?
Návykové nemoci vznikají v důsledku interakce rizikových a ochranných činitelů. Někdo může mít těch ochranných činitelů tolik, že se u něj problém nevytvoří ani za mnoho let nebo dokonce nikdy. U někoho to naopak může jít velmi rychle. Anebo se objeví zátěžová životní událost, člověk nastoupí do stresující práce se snadným přístupem k penězům a je v nesnázích. Lepší je nehrát.

Často voláte po omezení hazardu. Jak si to představujete u sportovního sázení?
Nezlobte se, ale nebudu ztrácet čas akademickými úvahami nad něčím, co je za současné politické situace nerealizovatelné.

Co říkáte na argument, že stát by sázení neměl omezovat, protože z něj má obrovské peníze?
Že je to nesmysl. Hospodářská kriminalita, rozvody, hazard u nezletilých a jejich záškoláctví, nižší produktivita práce, nezaměstnanost, bezdomovectví jsou velmi drahé. Kdyby navíc lidé neutráceli peníze za hazard, utratili by je třeba za kulturu, vybavení domácnosti, školní potřeby pro děti nebo by kapitál investovali do rozvoje své firmy. Bylo by to výhodnější pro všechny, i pro stát.

Od ledna se v Česku může sázet přes internet. Je to chyba?
Je to hrubá chyba. Politikům, kteří takto rozhodli, bylo jedno, že se tak mnoho lidí i jejich rodiny dostanou do vážných problémů.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze